Pochopení termických hodnot

Bodem tání se rozumí teplota, při níž dochází k fázovému přechodu mezi pevnou (1) a kapalnou (3) formou (viz obr. 1). Bod tání je vodítkem ke stanovení čistoty látky: rozmezí bodu tání látek s vysokým stupněm čistoty činí pouhé 1–2 °C. Nečistoty pak toto rozmezí rozšiřují. Stanovení bodu tání lze tudíž použít k posouzení jakosti látek a široce se uplatňuje při jejich charakterizaci a identifikaci.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si podrobné informace o principu měření bodu tání a získejte užitečné rady a tipy k přípravě vzorků.

Bodem varu chemické sloučeniny se rozumí teplota, při které za obvyklých podmínek dochází u látky k přechodu z kapalné do plynné fáze. Jedná se o vlastnost specifickou pro každou konkrétní látku. Bod varu tedy může poskytnout užitečné informace o identitě a čistotě látky a často slouží i k nastavení vhodné procesní teploty, například ke stanovení optimálních podmínek skladování. Znalost této vlastnosti vyžadují i bezpečnostní listy materiálů.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si podrobné informace o principu měření bodu varu a získejte užitečné rady a tipy k přípravě vzorků.

Bod zákalu roztoku odpovídá teplotě, nad kterou se vzorek zakalí. Stanovení této vlastnosti se používá nejčastěji v kontrole kvality povrchově aktivních látek a v jejich dalším využití v emulzích, disperzích atd. Protokoly stanovení bodu zákalu často vyžadují ředění 1 % hmotnosti povrchově aktivní látky ve vodě. Vezmeme-li například jednu z nejčastěji používaných, průmyslových, neiontových povrchově aktivních látek – alkylethoxyláty – rozpustnost těchto látek ve vodě bývá nepřímo úměrná teplotě: čím vyšší teplota, tím menší rozpustnost. Bodem zákalu je zde teplota, při které roztok dosáhne nasycení a zakalí se.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si podrobné informace o principu měření bodu zákalu a získejte užitečné rady a tipy k přípravě vzorků.

Bod tání posunutím se často používá ke stanovení vlastností tuků, olejů a vosků, jakož i dalších pevných látek, u kterých neexistuje definovaný nebo jednoznačný bod tání. Tato technika, která se někdy nazývá též technika s otevřenou trubičkou nebo otevřenou kapilárou, je podrobně popsána v normě ISO 6321.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si podrobné informace o principu měření bodu tání posunutím a získejte užitečné rady a tipy k přípravě vzorků.

Masti, syntetické a přírodní pryskyřice, pokrmové tuky, maziva, vosky, estery mastných kyselin, polymery, asfalt a dehty, jakož i další syntetické i přírodní produkty, které představují důležité suroviny pro celou řadu odvětví, nevykazují jednoznačný bod tání. Tyto materiály s rostoucí teplotou měknou a postupně se taví v průběhu poměrně rozsáhlého intervalu teplot. Test stanovením bodu skápnutí nebo měknutí je zpravidla jedna z mála snadných metod, které lze využít k charakterizaci takových materiálů. Zajištění porovnatelných výsledků vyžaduje použití standardizovaného zkušebního zařízení a podmínek, jakož i vhodnou přípravu vzorků.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si podrobné informace o principu měření bodu skápnutí a měknutí a získejte užitečné rady a tipy k přípravě vzorků.

Stejně jako u mnoha jiných parametrů lze i většinu termických hodnot testovat manuálně zahřátím vzorku v kapalinové lázni obsahující vodu, olej nebo jiné médium. Manuální metody vyžadují vizuální kontrolu procesu, která může být únavná, protože obsluha se musí po celou dobu trvání testu plně soustředit na vzorek.

Stáhněte si průvodce a přečtěte si další užitečné informace, rady a tipy.