Skryté riziko: uživatel pipet si všimne
pouze 5 až 10 % všech selhání.
Pipety jsou všude, kam se podíváte, prakticky ve všech vědeckých laboratořích. Představují samotný základ mnoha laboratorních procesů a analýz. A možná právě z tohoto důvodu každý předpokládá, že jde o jednoduché a bezchybné nástroje, které se o sebe umí postarat. Vždyť práce s pipetou je tak snadná, člověk nemusí nad ničím přemýšlet, stejně jako když jde nebo dýchá, a pipeta prostě dělá to, co se po ní chce.
Nebo snad ne?
Co se skrývá pod povrchem?
Ve skutečnosti data nashromážděná během let firmou METTLER TOLEDO ukazují, že značná část pipet neprochází pravidelným servisem, i když integrita výsledků z velké části závisí na výkonu pipet a jejich uživatel je schopen si všimnout pouze zlomku chyb. Když z pipety odkapává tekutina, tak je samozřejmě něco v nepořádku. Stejně tak pokud pipetu nastavíte na 100 μl, ale nasajete pouze 20, tak je jasné, že se někde vyskytl problém. My ale odhadujeme, že tyto základní nedostatky představují pouze zlomek všech selhání pipet. Velká část chyb je způsobena prasklinkami v těsnění nebo nánosem špíny působícím na píst – to jsou nedostatky, kterých si všimne pouze zkušený uživatel pipet.
Skryté riziko: uživatel pipet si všimne
pouze 5 až 10 % všech selhání.
Ve skutečnosti se odhaduje, že 95 % selhání pipet je způsobeno těsnícím systémem pipety, tedy těsněním / O-kroužkem, dříkem a pístem (Graf 1). Komplexní každoroční preventivní údržba, při které je provedena kontrola všech součásti těsnícího systému i jejich případná náhrada originálními díly, je jediný způsob, jak zajistit, aby pipeta podávala výkon podle svých specifikací.
Graf 1: Příčiny selhání výkonu
Funguje to, ale co přesnost?
Každá laboratoř má své priority, ale jednu věc, která zároveň představuje nejdůležitější důvod, proč kalibrovat pipety, mají zcela jistě společnou – snahu zajistit, aby všechny naměřené hodnoty byly přesné a odpovídaly skutečnosti. Nakonec jde samozřejmě hlavně o to, s jakou přesností a opakovatelností byly ty miniaturní objemy tekutiny přeneseny z jednoho místa na druhé. A proto mohou mít na výsledky největší dopad právě malé, skryté vady. Zatímco u jednoho pokusu lze akceptovat odchylku ± 5 %, u jiného ne.
Například když chcete získat standardní křivku, malá nepřesnost může ve výsledku představovat velký rozdíl, a to zvlášť když je zesílena postupným zřeďováním. V horším případě projde tato chyba bez povšimnutí a následně v závislosti na významnosti dat způsobí nepřesný výsledek, zpochybňování zveřejněných údajů nebo přinejmenším takové odchylky, že je nutné pokus několikrát zopakovat...
Úspora času i peněz
... a tím se dostáváme k dalšímu velkému důvodu, proč pravidelně kalibrovat: abyste ušetřili, nebo alespoň neplýtvali, svými cennými zdroji. Čas, objem práce a náklady na materiál vydané na opakování pokusu kvůli chybě mohou mít katastrofální následky. Žádná laboratoř nechce začínat opět od začátku, ať už pracuje se vzácnými nebo drahými vzorky a činidly, nebo týdny sestavuje jeden protokol.
Všem těmto problémům se dá jednoduše vyhnout nastolením přísné strategie výkonu, včetně pravidelné preventivní údržby a kalibrace na několika úrovních. Jednotlivé laboratoře se výrazně liší v tom, jaké intervaly pro údržbu, kontroly a kalibraci považují za ideální.
Graf 2: Údržba pipet v závislosti na riziku
V diagnostických, kontrolních a dalších laboratořích, které pravidelně prověřují své přístroje, aby byly v souladu s přísnými předpisy, se servis pipet provádí mnohem častěji než například v akademickém výzkumu. Všeobecně se dá říct, že četnost kontrol výrazně závisí na tom, jak závažné budou následky v případě, že bude s pipetou nějaký problém; to se dá snadno vyčíst z Grafu 2. Jde o jednoduchou závislost: pokud v procesu používáte vzácné vzorky, nákladné procedury a/nebo přesnost výsledků představuje kritický parametr, tak byste měli pipety kontrolovat často. Položte si následující otázku: kolik týdnů nebo měsíců získaných dat jsme ochotni riskovat? Pro více informací a pomoc s vypracováním plánu výkonu pipet kontaktujte svého zástupce METTLER TOLEDO.
Správná pipetovací praxe - umění úspěchu
Udržovat pipety ve skvělém stavu je jenom jedna část komplexní strategie výkonu pipet. Mezi další klíčové faktory patří volba vhodné pipetovací technologie pro daný pokus, správná pipetovací technika pro získání shodných výsledků a také důraz na pozici těla obsluhy při manipulaci s pipetami pro dosažení ergonomie. Firma METTLER TOLEDO nasbírala během let mnoho zkušeností a dat, na jejichž základě vyvinula nástroj na hodnocení rizik, který vám dodá kompletní zprávu o tom, jakým rizikům musíte při pipetování čelit, a případně poradí, jak se s nimi vypořádat. V rámci Správné pipetovací praxe (Good Pipetting Practice – GPP), se také v několika zemích pořádají informativní a užitečné workshopy a semináře, kde se řeší mnoho z výše zmíněných problémů, včetně hodnocení rizik a vypracování vhodné strategie pro běžnou provozní kalibraci v laboratoři.