1. Jak často by se váhy měly kalibrovat?

Četnost kalibrací závisí na způsobu používání zařízení, požadovaných tolerancích a významnosti výsledků. Naše verifikace metodikou GWP zahrnuje konkrétní pokyny k vytvoření kalibračního plánu podle parametrů daného postupu a vážicího přístroje. 

Další podrobnosti

2. Co je to nejistota měření vah?

Stejně jako u ostatních měřidel se i s vahami pojí určitá nejistota měření. Ta se řeší právě pomocí kalibrace. Jedná se o měřítko, které vypovídá o tom, jak přesně daná váha měří. Vyjadřuje se jako rozmezí chyb u každého výsledku měření.

Kalibraci podrobněji vysvětlujeme v našem videu.
Další podrobnosti najdete v naší bílé knize „Kalibrace vah“.


3. Co se rozumí pojmem „bezpečný vážicí rozsah“? Jak přispívá k přesnosti vážení?

Bezpečný rozsah vážení
Bezpečný rozsah vážení

Bezpečný rozsah vážení je rozsah, ve kterém dané váhy mají nejpřesnější výsledky. Tento rozsah se nachází mezi dolní mezí stanovitelnosti (kalibrací stanovenou nejmenší navážkou) navýšenou o bezpečnostní rezervu (určovanou podle zvoleného bezpečnostního faktoru) a horní mezí (váživostí) daných vah.

Požadavky na kvalitu postupu jsou splněny, jestliže nejmenší čistá hmotnost spadá do bezpečného rozsahu vážení.

Protože většina výrobců dolní mez svých zařízení neuvádí, je důležité stanovit si bezpečný rozsah vážení, abyste si zajistili přesné výsledky. 

4. Jak si zajistit přesnost i v období mezi kalibracemi?

Přesnost vah se s postupem času mění kvůli vnějším vlivům, opotřebení a nenápadnému poškození. Pokud je však budete pravidelně zkoušet, můžete si ověřovat, zda jejich přesnost zůstane dostatečná do další kalibrace.

Další informace o pravidelném zkoušení

5. Nabízí společnost METTLER TOLEDO různé druhy kalibrací podle typu vah? Například kalibraci analytických vah, kalibraci přesných vah a kalibraci průmyslových vah?

Náš kalibrační list potvrzující přesnost (Accuracy Calibration Certificate – ACC) platí pro všechny váhy, tedy pro analytické, přesné, výrobní nebo automobilové. Jedná se tedy o univerzální kalibrační řešení použitelné u všech vážicích zařízení.

6. Jaký je rozdíl mezi kalibrací a zkušebním protokolem?

Kalibrace: Kalibrace definuje výkon vážicího zařízení na základě určení nejistoty měření zařízení v místě jeho použití prostřednictvím tří samostatných zkoušek: opakovatelnosti, excentricity a chyby indikace.
Znalost nejistoty měření v celém rozsahu vážení poskytne očekávanou nejistotu měření zobrazenou na váze.

Zkušební protokol: Zkušební protokol je kontrola výkonu váhy, která využívá jeden nebo více jednotlivých zkušebních bodů. Zkušební protokol však obsahuje pouze výsledky těchto zkoušek vážení a případné chyby. Nedefinuje nejistotu měření váhy, a nedefinuje tudíž plný výkon zařízení. Zkušební protokoly zpravidla nestačí k prokázání shody s interními nebo externími normami kvality.