Základní pochopení procesu mísení je klíčové pro převádění chemických procesů do praxe. Mísení je snížení nebo eliminace nehomogenity skupenství, která lze nebo nelze smísit. Cílem je redukce nebo eliminace teploty nebo gradientu koncentrace, případně zajištění dobré disperze více skupenství. Dobré mísení je žádoucí z několika důvodů, včetně vedlejších reakcí nebo vytváření vedlejších produktů, zlepšení přenosu hmoty v systémech pro více skupenství, nebo zajištění rychlého přenosu tepla. Účinnost mísení je ovlivněna typem míseného materiálu, provedením mísiče a reaktoru, režimem mísení, ale také polohou přívodního potrubí a provozními podmínkami. [Handbook of Industrial Mixing, Science and Practice. Paul, E. Wiley (2004)]. Chemické reakce ve směsné nádobě, kde mohou být činidla přítomná ve více než jednom skupenství (v kapalném, plynném nebo pevném), vyžadují intenzivní styk, který podpoří optimální přenos hmoty. Nedostatečné nebo špatné mísení může způsobit nízkou rychlost reakce, nízký výnos, nedostatečnou selektivnost nebo zvýšenou koncentraci nečistot, což výrazně zvyšuje provozní náklady. Přenos hmoty a kinetika mohou svým "soupeřením" přispět k celkové rychlosti reakce. Převedení procesu do praxe a jeho optimalizace vyžadují kvantifikaci vlivů mísení na rychlost reakce. Laboratorní reaktory je nutné provozovat za podmínek, které umožní dostatečnou charakterizaci procesu a jeho převedení do praxe.