Analýza stopových kovů ve vzorku identifikuje a kvantifikuje velmi malá množství kovů a těžkých kovů. Ačkoli jsou stopové kovy zásadní pro naše zdraví a je důležité je přijímat v potravě, mnohé z těchto kovů mohou být toxické a mohou poškodit zdraví lidí, zvířat i rostlin a mohou rovněž škodit životnímu prostředí. Analýza stopových prvků slouží k zajištění shody s právními předpisy. Ve farmaceutickém, chemickém a petrochemickém průmyslu se stopová analýza kovů používá v rámci kontroly kvality, zejména ke stanovení a měření kovových kontaminantů ve výrobcích jako léčiva, hnojiva, kosmetika, obaly, zdravotnické prostředky, maziva a katalyzátory. Vzhledem k vlivu kovů na různé chemické reakce se analýza stopových množství kovů využívá také při výzkumu chemických receptur a ke zlepšování výrobních postupů.
Ke stanovení velmi malých množství potenciálně toxických prvků, jako je olovo (Pb), rtuť (Hg), arsen (As), kadmium (Cd), měď (Cu), nikl (Ni), zinek (Zn) apod., je nutné velmi citlivé analytické vybavení. Kovy ve vzorku se v závislosti na složitosti vzorku (tj. jeho matrici) a použité analytické metodě měří v miliontinách (ppm), miliardtinách (ppb) nebo dokonce biliontinách (ppt). Mezi běžné analytické metody používané k analyzování stopových kovů patří atomová absorpční spektroskopie (AAS), optická emisní spektroskopie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS).
Proč je přesné vážení důležité
Analýza stopových kovů s využitím ICP je vysoce citlivý postup. Je proto nezbytné, aby vzorky, hlavní etalony a kalibrační etalony byly vážené, dávkované a ředěné pečlivě a velmi přesně. Při odměrné přípravě roztoků a vytváření ředicích řad vždy vzniká určitá chyba spojená s pipetováním a s odměrnými nádobami (např. kuželovými baňkami). Gravimetrická příprava roztoků a ředění nabízí mnohem vyšší přesnost.