Hydrogenace patří mezi nejvýznamnější třídu reakcí při výrobě velkoobjemových a jemných chemikálií. Adicí atomů vodíku na organickou sloučeninu se sníží funkčnost dvojné nebo trojné vazby a vytvoří se jednoduché vazby. Hydrogenační reakce umožňuje v jediném kroku vznik jednoduchých vazeb C-C z alkenů a alkynů, vazeb C-O z ketonů a aldehydů či esterů a vazeb C-N (aminů) z iminů nebo nitrilů atd.
Kovové katalyzátory se často používají v hydrogenačních reakcích k redukci vysokoenergetické bariéry transformace. Například při transformaci alkenů a alkynů na alkany jsou zapotřebí katalyzátory na bázi niklu, palladia nebo platiny. Hydrogenace může být buď homogenní, nebo heterogenní, s použitím kovů adsorbovaných na různých substrátech. V prvním případě se například pro dosažení asymetrické hydrogenace používají kovové katalyzátory na bázi rhodia a iridia, koordinované se specifickými ligandy. Ve druhém případě vznikají alkany z uhlíkových složek s dvojnou nebo trojnou vazbou. Ve všech případech volba katalyzátoru výrazně ovlivňuje hydrogenační reakci, stejně jako koncentrace katalyzátoru, rozpouštědlo, čistota substrátu, teplota a tlak.